Nový hit? Supermarket s prošlým zbožím

Když nakupujete v supermarketu, většinou si pečlivě prohlížíte etikety. Sledujete nejenom složení výrobků, pokud jde o sacharidy, tuky, bílkoviny a různá éčka, ale i datum spotřeby.

Pokud byste zjistili, že jde o prošlý výrobek, určitě byste ho nekoupili. Naopak byste na něj ještě upozornili obsluhu – prošlé výrobky totiž supermarket prodávat nesmí. Stejně byste pravděpodobně postupovali i v případě, že by výrobek měl poškozený obal. U potravin, například těch vakuovaných totiž tato skutečnost má vliv i na jejich kvalitu. Ovšem v Dánsku vznikl řetězec, který si naopak zakládá na tom, že prodává prošlé věci – a překvapivě slaví úspěch.

Lidé se prali o potraviny

Na dánském ostrově Amager, který je součástí Kodaně, vznikla nedávno první pobočka řetězce Wefood. Jejím cílem je prodávat výrobky, které zákazníci klasických supermarketů nechtějí. Mají totiž prošlou záruční dobu, případně také obal neodpovídá představám kvalitního zboží. Je poškozený. Přitom nejde o akci, na které by mohl někdo zbohatnout. Zisk si na své konto připíše pouze jedna charitativní organizace. Záměr se ukázal jako dobrý. Říjnové otevření prodejny znamenalo ohromný zájem lidí, kteří se o nabízené potraviny téměř prali.

Snaha zabránit vyhazování

Legislativa v Dánsku nemá problém s prodejem potravin, které jsou již po záruční lhůtě. Musí ale splňovat dvě podmínky. Především jejich prodejem a konzumací nesmí v žádném případě vzniknout nějaké zdravotní riziko. Za druhé musí být na obalu dané potraviny přesně vyznačeno datum její spotřeby. Také je třeba prozkoumat, zda jsou potraviny stále ještě vhodné k jídlu, což se děje jak čichem, tak zrakem. Potraviny jevící jakékoli, byť sebemenší známky zkažení jsou samozřejmě nepřípustné. Výrobky k prodeji poskytují různé společnosti, ovšem nabídka závisí na konkrétních dárcích. Plusem je, že ceny jsou ve Wefood zhruba poloviční proti jiným obchodům. Podobné iniciativy vznikají i jinde ve světě, například ve Francii či Velké Británii. Snahou je zabránit plýtvání potravinami. Organizace OSN totiž upozorňuje, že se každý rok ve světě vyhodí asi 1,3 miliardy tun potravin.

FAQ – časté dotazy na prošlé potraviny

Je bezpečné konzumovat potraviny po datu minimální trvanlivosti?
Ano, v mnoha případech ano. Datum minimální trvanlivosti označuje dobu, po kterou si výrobek zachovává deklarovanou kvalitu, nikoli bezpečnost. Pokud je potravina správně skladovaná a nejeví známky zkažení, může být stále vhodná ke konzumaci.

Jaký je rozdíl mezi datem spotřeby a minimální trvanlivostí?
Datum spotřeby se vztahuje hlavně na rychle se kazící potraviny a po jeho uplynutí by se výrobek neměl konzumovat. Minimální trvanlivost označuje kvalitu, nikoli zdravotní nezávadnost. Právě výrobky po minimální trvanlivosti se nejčastěji prodávají v podobných obchodech.

Proč některé obchody prodávají potraviny po záruce?
Hlavním důvodem je snaha omezit plýtvání potravinami. Velké množství potravin je vyhazováno pouze kvůli datu na obalu, přestože jsou stále použitelné. Tyto obchody dávají potravinám druhou šanci a zároveň snižují ekologickou zátěž.

Jak se kontroluje kvalita prodávaných prošlých potravin?
Potraviny procházejí vizuální i čichovou kontrolou. Jakékoli známky plísně, zápachu nebo poškození znamenají vyřazení výrobku. Zdravotní nezávadnost je základní podmínkou jejich dalšího prodeje.

Jsou ceny prošlých potravin výrazně nižší?
Ano, obvykle jsou o desítky procent nižší než v běžných obchodech. Nižší cena je jedním z hlavních důvodů, proč jsou tyto prodejny mezi zákazníky oblíbené. Zároveň tím podporují dostupnost potravin pro širší skupinu lidí.

Je prodej prošlých potravin legální i v jiných zemích?
Záleží na konkrétní legislativě dané země. Některé státy umožňují prodej potravin po minimální trvanlivosti za jasně stanovených podmínek. Jinde jsou pravidla přísnější a podobné iniciativy fungují spíše formou darování.

Jaký má tento model dopad na životní prostředí?
Výrazně pozitivní. Omezuje množství potravinového odpadu, jehož produkce má vysokou ekologickou stopu. Zároveň upozorňuje veřejnost na problém plýtvání a podporuje odpovědnější spotřebitelské chování.

Článek aktualizován: 15.1.2026