Bali: co vědět před cestou, od chrámů po počasí

Bali překvapí Evropana hned v prvních hodinách, a málokdy tím, co čekal z fotek. Nejde o pláže ani o chrámy, ale o drobnosti každodenního provozu: obětiny na chodníku, po kterých se nešlape, záchody bez papíru, doprava, která má vlastní logiku, a počasí, které se dělí na dvě období, ne na čtyři.

Ve zkratce

• Ostrov je hinduistický, byť leží v převážně muslimské zemi.
• Denní obětiny leží přímo na zemi a nešlape se po nich.
• Do chrámů se vstupuje zahalený, sarong bývá k zapůjčení.
• Rok se dělí na období dešťů a období sucha.
• Pláže jsou i tmavé, protože ostrov je sopečný.
• Na toaletách často chybí papír, počítá se s vodou.
• Doprava je hustá a pomalejší, než mapa napovídá.

Náboženství, které je vidět všude

Bali je hinduistický ostrov v zemi, kde většinově převažuje islám. Místní podoba hinduismu je navíc silně promíchaná s buddhistickými i staršími místními prvky, takže se od indické liší.

Prakticky to znamená množství chrámů, obřadů a průvodů, na které cestovatel narazí i bez plánu. Průvod přes silnici je běžný důvod, proč se doprava zastaví, a spěchat v takové situaci nemá smysl.

Obětiny na zemi

Malé misky z palmových listů s květinami, rýží a vonnou tyčinkou leží na prazích, na kapotách aut i přímo na chodníku. Pokládají se několikrát denně a nejsou to odpadky ani dekorace.

Zásada je jednoduchá: nešlapat po nich a nepřekračovat je, dokud hoří tyčinka. Když je na chodníku nelze obejít, obchází se raději po straně. Místní si toho všímají víc, než dají najevo.

Jak se chovat s respektem

Do chrámů se vstupuje se zahalenými koleny a rameny, obvykle se sarongem a šerpou, které bývají u vstupu k zapůjčení. Bez nich vás dovnitř nepustí, i kdyby se jednalo o zcela běžný chrám.

Hlava se v místní kultuře považuje za nejvýznamnější část těla, takže se cizím lidem ani dětem nesahá na hlavu. Levá ruka se tradičně nepoužívá k podávání věcí a při focení obřadů se ptá, ne fotí zpovzdálí bez dovolení.

Sedm věcí, které se hodí vědět předem

1. Obětiny na zemi se neobcházejí náhodně, ale vědomě.
2. Do chrámu jen zahalený, sarong bývá u vstupu.
3. Na hlavu se nesahá, ani dětem.
4. Věci se podávají pravou rukou.
5. Toaletní papír s sebou, ne všude je.
6. Voda z kohoutku se nepije.
7. Vzdálenosti trvají déle, než ukazuje mapa.

Záchody a hygiena

Mimo hotely a turistická centra bývají toalety v takzvaném tureckém provedení, tedy bez sedátka, a papír na nich často chybí úplně. Místo něj je k dispozici sprška nebo nádoba s vodou.

Praktické je nosit s sebou vlastní papír a dezinfekci na ruce. Voda z kohoutku se nepije ani nepoužívá na čištění zubů, běžně se kupuje balená.

Pláže a sopky

Bali je sopečný ostrov, což se pozná na písku. Kromě světlých pláží na jihu jsou tu i pláže tmavě šedé až černé, tvořené sopečným materiálem. Nejde o znečištění, ale o původ horniny.

Tmavý písek se navíc na slunci výrazně víc rozpálí, takže boty nebo žabky nejsou zbytečné. Sopky ve vnitrozemí jsou aktivní a výstupy na ně se dělají s průvodcem a brzy ráno, kvůli teplu i výhledu.

Počasí a kdy jet

Rok se dělí na dvě období. Sušší část roku je pro cestování pohodlnější, v období dešťů prší obvykle intenzivně, ale krátce, nejčastěji odpoledne, a mezi přeháňkami bývá slunečno.

Vlhkost je vysoká celoročně a teploty se v průběhu roku mění jen málo. Kdo se špatně snáší s vlhkým vedrem, počítá s tím při plánování programu a nechává si nejnáročnější aktivity na ráno.

Doprava a pohyb po ostrově

Vzdálenosti vypadají na mapě krátce a v praxi trvají několikanásobně déle. Silnice jsou úzké, provoz hustý a průjezd obcemi pomalý, takže padesát kilometrů může znamenat i dvě hodiny jízdy.

Skútr je nejrozšířenější dopravní prostředek, ale i nejčastější příčina úrazů turistů. Kdo si ho půjčuje, potřebuje odpovídající řidičské oprávnění a přilbu, jinak řeší problém nejen s policií, ale hlavně s pojištěním. Co cestovní pojištění kryje a co ne, rozebírá text o tom, jak funguje cestovní pojištění.

Jídlo

Základem je rýže v mnoha podobách, k tomu zelenina, kuře, vepřové a satay, tedy grilované špízy s omáčkou. Ostrost se u jídel liší a dá se o ní domluvit předem.

U pouličního jídla platí obvyklé pravidlo: vybírat místa, kde se hodně obměňuje a kde se vaří před zákazníkem. Ovoce se loupe a nekupuje se už nakrájené, u nápojů se hlídá led z neznámého zdroje.

Co si zabalit navíc

Repelent, protože komáři jsou v tropech samostatná kapitola, a lehké oblečení, které zakryje ramena a kolena kvůli chrámům. Dále náhradní obuv, protože v období dešťů se plátěné boty nestihnou usušit.

Sluneční ochrana je u rovníku silnější téma než ve Středomoří a stín ji nenahradí. Jak sestavit lékárničku na delší cestu, popisuje text o tom, co patří do cestovní lékárničky.

Otázky, které se před cestou na Bali opakují

Jaké náboženství na Bali převažuje?

Hinduismus v místní podobě, promíchaný s buddhistickými a staršími prvky. V rámci Indonésie je Bali v tomhle výjimkou.

Co jsou ty misky na chodníku?

Denní obětiny z palmových listů s květinami a rýží. Nešlape se po nich ani se nepřekračují, dokud hoří vonná tyčinka.

Jak se oblékat do chrámu?

Se zakrytými koleny a rameny, obvykle se sarongem a šerpou. Bývají k zapůjčení přímo u vstupu.

Proč je někde černý písek?

Protože ostrov je sopečného původu. Tmavý písek se navíc na slunci výrazně víc rozpálí.

Kdy je nejlepší čas na cestu?

Pohodlnější je sušší část roku. V období dešťů prší intenzivně, ale krátce, obvykle odpoledne.

Dá se pít voda z kohoutku?

Nedá, běžně se kupuje balená a používá se i na čištění zubů. Pozor i na led z neznámého zdroje.

Je skútr dobrý nápad?

Je rozšířený, ale také nejčastější příčina úrazů turistů. Potřebujete odpovídající oprávnění a přilbu, jinak řešíte i problém s pojištěním.

Proč trvá cesta déle, než ukazuje mapa?

Silnice jsou úzké, provoz hustý a průjezd obcemi pomalý. Padesát kilometrů může znamenat dvě hodiny.

Zdroje

• Bali, přehledové heslo na Wikipedii
• Bali v encyklopedii Britannica
• Přehled míst na Bali podle cestovatelského portálu
• Fotografický průvodce ostrovem

Aktualizováno: 31. 8. 2026