Všeho moc škodí a spánek není výjimka

Všeho moc škodí a spánek není výjimka  

Spánkem bychom měli v ideálním světě strávit zhruba třetinu života. Realita je často ale úplně jiná. Nejde jen o dlouhodobý nedostatek, ale negativně se může na fungování lidského těla projevit i nucený nadbytek.  

Tak akorát  

Jen málokdo se pozastaví nad pošetilou myšlenkou, že by nadmíra spánku mohla uškodit. Co by asi tak mohlo být na několika hodinách řízeného odpočinku denně navíc toxického? Dost. Jen se na spánek nesmíte dívat jako na relax, ale jako na jedinečný prostor, kdy se harmonizují hormonální procesy v těle, regenerují se svaly a kosterní systém se dostává do formy, sumarizují se vzpomínky, třídí paměť a stabilizuje nervový systém. Je toho tolik, co má organismus během noci na práci. A právě z toho se rodí mýtus, že čím více spánku, tím pro člověka lépe. Ne, režim lidskému organismu skvěle vyhovuje.  

Jednorázová chrupka k deseti hodinách neuškodí. Ale úporná vůle podřimovat tak dlouho každý den zdraví neprospívá. Bohužel se to tak na začátku nezdá a většina negativních dopadů se projeví s velkým zpožděním. Někdy i v řádu let.  

Tři varování  

Ideál je spánek v délce sedmi až osmi hodin s tím, že večerka by měla být mezi desátou a půl jedenáctou večerní. Snažte se to dodržet. Jinak si zaděláváte na potíže, které neodstraníte lusknutím prstu.  

Sklony k depresím  

Nadbytek spánku narušuje hormonální rovnováhu v čele s kortizolem. A to s sebou nese psychickou a emoční nestabilitu. Paradoxně se nebudete cítit odpočatě a všichni se od vás dočkají jen podrážděných reakcí.  

Srdeční trable  

Povalování v posteli je sice lákavé, ale tělu nesvědčí. Může urychlit rozvoj cukrovky a ochabování svalů, způsobit chronické problémy s pohybovým aparátem dle statistik se prudce zvyšuje riziko obezity a infarktu myokardu.  

Zamlžený mozek  

Z dlouhodobého hlediska je nadmíru spánku škodlivá především pro lidský mozek. Stárne pak mnohem rychleji než tělesná schránka a každých deset let získává náskok rovné dva roky. Spánek není plynulý ani kvalitní a během dne mívá člověk problémy s běžnými úkony i obratnou komunikací.  

Spánek patří k nejdůležitějším biologickým potřebám, ale stejně jako u jídla či pohybu platí, že všeho moc škodí. Dlouhé setrvávání v posteli může vypadat lákavě, zejména o víkendech, kdy máme pocit, že „doháníme spánkový deficit“. Ve skutečnosti tím ale často tělo i mozek uvádíme do zmatku. Biorytmy se rozlaďují a únava paradoxně sílí.

Proč nadbytečný spánek unavuje

Delší spánek než devět hodin denně může vést k poklesu hladiny serotoninu – hormonu dobré nálady – a tím i k pocitu otupělosti a podrážděnosti. Mozek se dostává do hlubokých spánkových cyklů, které po probuzení není schopen správně ukončit. Místo regenerace tedy přichází zamlžení mysli, bolesti hlavy a celková ztráta energie.

Jak poznat, že spíte příliš

Pokud se i po deseti hodinách spánku budíte unavení, rozladění nebo s těžkou hlavou, pravděpodobně vaše tělo dostává více spánku, než potřebuje. Dlouhodobé přespávání může také narušit přirozenou hladinu hormonů a způsobit problémy s krevním tlakem, cukrem v krvi či váhou. Typickým příznakem bývá i nesoustředěnost a zpomalené myšlení.

Jak najít ideální rytmus

Základem zdravého spánkového režimu je pravidelnost. Choďte spát i vstávejte každý den ve stejnou dobu – ideálně kolem 22:30 a mezi 6:00 a 7:00. Tělo si rychle zvykne a začne samo rozpoznávat správnou dobu pro odpočinek. Vyhněte se dlouhému pospávání o víkendech, které narušuje přirozené rytmy, a raději si dopřejte krátký odpolední šlofík.

Pomocníci pro kvalitní spánek

Pokud se často cítíte nevyspalí, zaměřte se spíše na kvalitu než kvantitu spánku. Před spaním omezte modré světlo z obrazovek, dopřejte si bylinkový čaj z meduňky nebo levandule a udržujte v ložnici teplotu kolem 18 °C. Důležitá je i matrace – měla by poskytovat tělu oporu, ale zároveň být dostatečně měkká pro uvolnění svalů a kloubů.

Vyváženost je klíčem

Spánek je nutný, ale pouze v rovnováze. Sedm až osm hodin denně je ideální doba, během které má tělo prostor pro regeneraci i obnovu mentálních funkcí. Kratší nebo naopak nadměrně dlouhý spánek narušuje vnitřní stabilitu a může mít dlouhodobé následky. Dopřejte si odpočinek s mírou a naslouchejte potřebám svého těla.

Kolik hodin spánku denně je ideální?

Ideální délka spánku pro dospělého člověka je mezi 7 a 8 hodinami. Tato doba umožňuje tělu i mozku plnou regeneraci a podporuje duševní pohodu.

Proč může být nadbytek spánku škodlivý?

Příliš dlouhý spánek narušuje hormonální rovnováhu, zpomaluje metabolismus a může zvýšit riziko deprese, obezity i srdečních onemocnění.

Jak poznám, že spím příliš dlouho?

Pokud se po probuzení cítíte unavení, máte těžkou hlavu a nedokážete se soustředit, pravděpodobně spíte déle, než vaše tělo potřebuje.

Může dlouhý spánek ovlivnit mozek?

Ano, dlouhodobý nadbytek spánku může vést ke zhoršení paměti, zpomalenému myšlení a rychlejšímu stárnutí mozkových buněk.

Jak zlepšit kvalitu spánku bez prodlužování doby spánku?

Pomáhá pravidelný spánkový režim, klidné prostředí, omezení modrého světla před spaním a vyhýbání se těžkým jídlům večer.

Je možné „dospat“ spánkový deficit o víkendu?

Ne zcela. I když delší spánek o víkendu může krátkodobě pomoci, pravidelný režim je pro tělo mnohem prospěšnější než nárazové přespávání.